Sbor
dobrovolných hasičů v Běšinech byl založen v roce 1894. Prvními
funkcionáři sboru byli zvoleni: Bohumil Kron (nájemce dvorů) - starosta,
Josef Pojar (rolník z Běšin) - zástupce starosty, Vojtěch Babka
(hostinský v Běšinech) - velitel, Josef Toman (rolník v Běšinech) -
zástupce velitele, Václav Nový (rolník v Běšinech) - vrchní hasič, Josef
Maňas (rolník v Běšinech) - četař.
Správní
výbor tvořili tito členové: Emanuel Červený (farář z Běšin), Jan Král
(rolník z Hořákova), Václav Pojar (rolník z Běšin), Václav Kubernát
(hostinský z Kozí). Za revizory byli zvoleni: František Karas (učitel v
Běšinech), Josef Hošek (rolník z Úloha), Jan Gabriel (rolník z Rajska).
Za jednatele sboru byl zvolen Emanuel Červený, pokladníkem Václav Pojar
(rolník), za dohlížitele na hasičské náčiní byl zvolen Václav Kubernát
(hostinský z Kozí). Všichni zvolení volbu přijali.
Na první valné hromadě byl schválen nákup čtyřkolové
stříkačky od firmy Šmejkal ze Smíchova. Roku 1896 bylo zřízeno obecním
úřadem cvičiště a postavena kůlna na hasičské nářadí. V roce 1908 byla
zakoupena dvoukolová stříkačka s potřebným příslušenstvím. Po 2. světové
válce došlo k modernizaci techniky. Byly zakoupeny různé typy
stříkaček.
Hned po založení sbor začal bedlivě cvičit, aby zvládl
všechny úkoly kolektivního hašení, aby byl schopen bojovat se zhoubným
živlem a chránit majetek svých
spoluobčanů.
Na začátku 20. století byl povolán k řadě požárů v obci a
jejím okolí. Po dobu 1. světové války byla činnost částečně omezena a
začalo se soustavně pracovat až po roce 1918. Svoji odbornost musel sbor
dokazovat již v lednu 1921 při požáru stavení Emana Krejčíře z Javoří.
S postupnou okupací naší republiky byla činnost hasičského
sboru opět potlačena. Osvětová a kulturní práce byla úplně zastavena.
Teprve až po osvobození, kdy se probouzí život v zemi, začíná se
obnovovat aktivita hasičských sborů.
V červenci 1945 byla svolána mimořádná valná hromada
dobrovolných hasičů v Běšinech, která vytyčila nové úkoly směřující k
dalšímu rozvoji hasičského spolku v obci.
Nezbytnou součástí hasičského zařízení je zbrojnice. Tato
původně „hasičská kolna" stála na návsi. V roce 1927 byla zbořena pro
svůj špatný a nevyhovující stav. Nové zbrojnice, která byla finančně
hrazena částkou 13.000,-- Kč obecním úřadem, se dostalo sboru v roce
1928. Tato stavba byla v té době nejmodernější v celém okolí, neboť
vedle vlastního zařízení pro skladování hasičského nářadí měla i
sborovnu pro schůzovní i kulturní činnost.
V poválečném období musela být postupně dvakrát přestavěna,
aby vyhovovala modernější technice, kterou sbor získával. V této
upravené podobě je dosud. I přes veškeré úpravy a desítky brigádnických
hodin není tato stavba vyhovující, neboť postrádá některá nutná vybavení
pro práci hasičského sboru.
V obci již v minulosti bylo jednáno o zřízení nové zbrojnice.
Tato otázka zůstává však i nadále v jednání. Snad se sbor dočká v
příštích letech a dávný sen bude splněn.
Za totalitního režimu byli hasiči přejmenováni na požárníky.
Kromě úkolů v požární ochraně podílí se na kulturním a společenském
životě v obci. Mimo jiné každoročně pořádají ples ,pouťovou zábavu.a dvě
dětské soutěže.. Od roku 2016 jednotka sboru dobrovolných hasičů byla
zařazena do JPO III a tím se rozjela modernizace techniky a zařízení
V roce 2017 se sbor dočkal první obměny techniky. DA avia byla věnovaná SDH Uloh a sbor zakoupil s pomocí dotace
v celkové ceně 2 500 000 kč nový Mercedes Benz Sprinter 4x4 L1T.
Dne 29.7.2020 sbor dostal od HZS Horaždovice Tatru 815 CAS 25 ,která
nahradí přes 40 let starý Trambus Škoda 706 RTHP Cas 24.Trambus byl
věnován SDH Kozí kde bude sloužit jako prvovýjezdové vozidlo.
3.8.2020 sboru byl věnován osobní automobil Fabia 1.2 od HZS Rokycany .